„Jsem zamilovaná a on mě nechce.“ Poznáváš se v tom? Jak se vyrovnat s neopětovanou láskou?
Vzájemná láska dvou lidí je docela vzácná. Ani když se nám ji podaří najít, neznamená to, že bude trvat navěky. Někde to je zase tak, že se jeden do druhého zamiluje, ale ten druhý jeho city neopětuje. Ať tak, či tak, vždy je to nepříjemné a bolestivé.
Máš pocit, že máš srdce zlomené na několik kusů? Jak se z toho dostat?
V prvé řadě je nutné si uvědomit, že zamilovanost není totéž jako láska. Přesto, že je to hodně intenzivní pocit, není to totéž.
Jak se k nešťastné lásce postavit?
Rozhodně se neponižuj, netlač na toho druhého a vztahu se nedoprošuj. Přemlouvání nikam nevede, snad jen k tomu, že budeš vypadat zoufale. Čím dříve se ti podaří smířit se s tím, jak to je, tím lépe! Aktivně danou osobu nevyhledávej, nesleduj, ani na sociálních sítích. Možná se budete potkávat, ale aktivně se o to nepokoušej.
Neber si to osobně. To, že tě ten druhý odmítá a nechce s tebou mít vztah, neznamená, že nejsi dost dobrá, zajímavá nebo hezká. V odmítnutí může spočívat mnoho důvodů. Můžete být povahově úplně jiní, můžete mít odlišný vkus, charakterově se nemusíte potkat. Nebo za vším může být někdo třetí. Rozhodně se nekritizuj!
Naopak. Zaměř se na sebe a zapracuj na svém sebevědomí. Začni se věnovat svým zálibám a věnuj se tomu, co jsi třeba doteď odkládala. Dělej to, co tě baví a co ti jde. Když se budeš zlepšovat v něčem, co máš ráda, jen ti je prospěje a budeš se cítit lépe.
I když ti může připadat divné nebo trapné o tom, co cítíš mluvit. Svěř se někomu. Mohou to být rodiče, sourozenci, kamarádi, ale klidně i táboroví vedoucí. Zkrátka někdo, komu důvěřuješ a s kým se ti dobře povídá. Mluvit o tom jednoznačně pomáhá.
Nečekej, že tě to přejde ze dne na den. Dostat se z nešťastné lásky chce čas, spoustu času. Nech čas plynout a soustřeď se na svůj život podle svých představ. Určitě časem potkáš spoustu zajímavých lidí, kteří tě z tvého splínu dostanou.
Sandra Š.
Ahoj jednou jsem sem už psala ale pod jiným jménem jenže jsem si to neuvědomila. Sice je to moje jméno ale všichni mi říkají moji přezdívkou Adele. Na konci školního roku jsem se zamilovala do svého spolužáka z 8. ročníku, je milí, hezký, zábavný, vtipný, chytrý no prostě kluk, o kterém sním už od svích 10 let. Myslela jsem si že takoví kluk vůbec není ale když jsem potkala Pavla, tak se jmenuje tak jsem si řekla, že to je on. Když jsem se rozešla se svím klukem, on se se mnou začal bavit, z ničeho nic, přišlo mi to divné, protože se se mnou nikdy moc nebavil ale v ten den, co jsem se se svím klukem rozešla se se mnou začal prostě bavit. Pokaždé když jsme měli odpolední vyučování, bylo to každé úterý a čtvrtek, vždycky se mnou šel a povídal si se mnou, hodně se mi svěřoval když měl nějaký ten problém, vždycky mě dokázal rozesmát a zlepšit náladu. Hodně jsme se bavili ale já jsem udělala něco, co jsem asi dělat neměla ale příště jsem se do něj zamilovala, byla to láska ale nebyla opetovana, věděl o tom. Jeho kamarád, Vojta se jmenuj, mu to říkal, chtěl mi pomoct, bála jsem se mu to říct sama, tak se nabídl on. Jednou jsem měla možnost mu to říct sama ale nezvládla jsem to a odmítl mě. Potom se se mnou už nebavil, vlastně od doby co mu Vojta řekl že ho miluju se už se mnou nebavil, občas jsme prohodil pár slov ale to bylo všechno. Snažím se stim vyrovnat ale pořád na něj myslím. Poradí mi někdo co mám dělat?
Já mám úplně stejný problém. Zamilovala jsem se do svého spolužáka ale on mě nechce, já to zamozrejme chápu, protože je jasné že vztah na dálku nefunguje. Pořád ho ale miluju a asi už se lásky k němu nezbavim. Pokud máš stejný problém jako já, tak radím aby jsi mu navrhla že budete kamarádi. On mu totiž můj spolužák řekl, že mu chci něco říct, tak se ptal co a já místo toho abych za ním šla a řekla mu to, tak jsem tam stála otočná zády k němu, potom se asi trochu naštval a řekl že mě nechce a pak ještě něco ale to jsem nerozuměla, srdce mi úplně buselo, je to totiž dlouho co na mě promluvil nějaký kluk a dostala jsem strach. My dva jsme se asi měsíc nebavili, protože zjistil že jsem do něj zamilovaná a přestal se semnou bavít. Začal se mnou bavit po rozvodu s přítelem a já jsem měla pocit že ja to někdo, komu se můžu se vším svěřit a někdo s kým si můžu popovídat, vždycky mě rozesmál. Měla jsem asi za ním jít a nebo mě on jít za mnou? Zajímalo ho to, takže to vědět chtěl a čekal že mi řeknu to, co mi chci říct ale já jsem dostala strach a neřekla jsem mu nic,pořád si říkám že kdybych byla schopná mu to říct, dopadlo by to asi jinak, chtěla jsem mi navrhnout že budeme zase kamarádi ale nedostala jsem to ze sebe. Pokud je to nějaký tvůj spolužák nebo kamarád tak bude lepší když budete kamarádi, když tě nechce tak to respektuj a snaž se s tím smířit, popřípadě se usmířit i sním. Láska je hezká věc ale někdy bolí, jedou se najde někdo, kdo tě bude mít rád a na lásku k němu zapomenes. Já na toho pravého pořád čekám, měla jsem vztahy ale nikdy to nedopadlo dobře, vždycky se z něho vyklubal pitomec. Můj bývalý mě pořád žádá abych se k němu vrátila ale já už nechci. Přeji ti hodně štěstí a snad si i tx najdeš toho pravého.
mam stejnej problem a nedavam to ten kluk me nechce ale ja ho milzji ale moc❤❤