Kouřím a nevím, co s tím

Taky máš problémy se seznámením se s novými lidmi a moc ti to nejde? Říkáš si, že by ti pomohlo dát se dohromady s partou, kterou něco spojuje? Třeba nějáký ten zlozvyk? Dej si pozor, ať se do něčeho zbytečně nenamočíš. Jednou to můžou být sice „jen“ cigarety, jindy ale i něco mnohem horšího!!!

Frendka.cz ti přináší zpověď Lenky, která začala kouřit kvůli blbosti a teď neví, jak z toho ven…

„Ráda bych se svěřila holkám, které váhají nad tím, jestli začít kouřit, když je to u jejich kámošek ve škole taky tak „cool“.

Když jsem nastoupila na gymnázium, bylo to hodně těžké, žádní kamarádi a seznámit se s někým nebylo vůbec jednoduché. Po čtrnácti dnech, za mnou po škole přišla spolužačka, jestli si s ní nedám cigaretu, že je nerada sama. Neměla jsem odvahu říct jí, že nekouřím, že jsem to vlastně ještě ani nevyzkoušela. Řekla jsem si, že pro jednou se nic nestane a požádala ji, aby by teda jedno dala, že si s ní zapálím. Z jednoho cigára se staly hned tři, ale bylo mi fajn, protože jsme super pokecaly a já jsem konečně měla „kamarádku“ – Janu. Hned druhý den jsem už neseděla sama v lavici a říkala si, že se mi cigarety vyplatily…

Jenže naše cigárko – většinou nejedno – se začalo opakovat a mně začalo být trapné přiznat se k tomu, že vlastně nekouřím a že mi to nechutná. Po čase mi bylo blbé pořád jí říkat, aby mi cigarety dávala, a tak jsem si je začala kupovat. Jenže trvalo to tak měsíc a já jsem se pěkně rozkouřila a když byla Jana nemocná, dokonce jsem kouřila sama! Ten týden, kdy tam nebyla, byl strašný, téměř nikdo se mnou nebavil a na záchodě jsem jednou slyšela, jak se o mě holky baví, že smrdím a že mají strach, že ode mě načichnou a budou mít doma průšvih. Nicméně jsem dělala, že to neslyším a když se Jana po nemoci vrátila, zase jsme kouřily společně.

Jednoho dne mi ale Jana oznámila, že se stěhují a že přestupuje na jinou školu. Takže teď už zase sedím sama v lavici a skoro nikdo se mnou nebaví. Občas se mi zaštěstí, že si se mnou u cigarety popovídají kluci z druhé třídy, ale to je tak vše. Jsem docela v pasti, protože bych ráda přestala. Když jsem ale na dva týdny přestala, tak jsem pořád musela jíst a přibrala jsem 3 kila! Když jsem to zjistila, tak jsem raději zase začla, protože nechci být tlustá – ještě aby se mi holky posmívaly kvůli váze. Aby toho nebylo málo, tak se mi stalo, že se šlo po škole hromadně do hospody, ale já jsem s nima nešla, protože jsem na to neměla. Cigára mi začly lézt do peněz. Připadala jsem si fakt jako socka. A navíc jsem promarnila šanci skamarádit se s ostatníma.

Teď nevím, co mám dělat. Našim to říct nemůžu, asi by mě zabili, oba jsou zapřisáhli nekuřáci a doktorce to taky říct nemůžu, protože je to známá našich a bojím se, že by mě prozradila. Asi budu muset přestat i za cenu toho, že přiberu a že ze mě bude manda, snad se pak se mnou holky ze třídy i tak bavit a já nebudu muset trávit přestávky sama.“

Lenka

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *