Poradna – Nika vám poradí


 

Máte nějaký dotaz?

Je něco, co vás trápí, nebo zajímá?

Stydíte se zeptat na něco nahlas?

Napište nám a Nika vám odpoví.
 
Starší dotazy z poradny.

260 Dotazy

  1. Linda napsal:

    Ahojky Niko, už jsem ti sem asi před čtrnácti dny psala…jde o toho kluka, který se mi líbí, jak se začal bavit s jinou holkou a všichni říkají, že spolu budou…. nevím jestli si na to vzpomínáš… Každopádně jde o to, že on pořádal menší párty, prostě jen tak měl volný byt, tak se tam udělala oslava… Byli tam téměř všichni. Já byla pozvaná také… Myslela jsem si, že je to dobré znamení, že se mu určitě líbím. Šla jsem tam úplně nadšená. Ale hned ze začátku jsem byla zklamaná…Ta holka tam byla taky. Měla jsem strašnou zlost na ní a byla jsem na ní i nepříjemná… odmítala jsem se s ní bavit. Zvláště pak co jsem je viděla se spolu líbat a ne jenom jednou… Ale potom nás všechny napadlo jít ven, uprostřed noci… Já šla s tím klukem a holkou a tak nějak jsme se dali do řeči….Na to, jak jsem byla nepříjemná na ní, tak ona ani nebyla… Usmívala se a musím uznat, že s ní byla i sranda. Lukáš (to je ten kluk) se pak nějak od nás odpojil, volali na něj jeho kamarádi a něco tam řešili. Já teda byla s tou holkou sama…. Pořád jsme si povídaly, ale Lukáš najednou přišel zpátky a objal jí… V tu chvíli jsem zase začala příšerně žárlit… Nevím jestli spolu jsou a nebo ne, každopádně strašně moc mi vadí, když je spolu vidím a nejraději bych je od sebe dostala….

    • Nika napsal:

      Ahoj Lindo,

      samozřejně si tě pamatuji. Moc dobře vím, jak ses cítila. Ale vypadá to, že ti dva jsou spolu, byť třeba jen chviličku. Když se ti povede je od sebe rozeštvat, neznamená to, že pak s tebou Lukáš bude chodit. Mohl by se dopídit, že jsi za rozchodem ty a naopak by se na tebe mohl naštvat a už s tebou ani nepromluvit. Což asi nechceš. Není to lehké, ale asi budeš muset být rozumná, nechat si odstup, tolik po něm netoužit a časem uvidíš. Třeba se rozejdou a pak budeš mít příležitost, třeba se ale v tvém okolí objeví někdo jiný. Nikdy nevíš. Nejsem vševěd, ani odborník na vztahy, ale na tvém místě bych se s ním kamarádila, vzájemně se poznávala a počkala. Třeba zjistíš, co na něj platí, nebo naopak, že bys s ním vůbec nemohla být…

      Páčko, tvoje frendka Nika

  2. Adel napsal:

    Ahoj Niko, mám teď jeden velký problém. Přestala jsem mluvit s holkou, se kterou jsem byla dřív na pokoji. Začala jsem ji ignorovat a vůbec se sní nebavim ale ona nechápe že se sní už bavit nechci, navíc soudí mě, podle sebe, přitom mě vůbec nezná. Začala lhát, bohuzel0 jeden z mých kamarádů ji uvěřil, nevím proč to dělá. Ignoruji ji z toho důvodu, protože se ke mě nezachovala zrovna nejlíp a ona to moc dobře ví ale ji to prostě vadí, nechápu proč bych se sní měla bavit, po tom co mě poslala pryč z Pokoje. Nevím co mám udělat aby pochopila že už jsem sní skončila.

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      buď upřímná a na rovinu jí řekni, co ti vadí, proč se s ní nechceš bavit a co ti vadí. Zkus to zvládnout bez afektu. Nebude to asi příjemné, ale ty pak budeš mít sama za sebe dobrý pocit, že jsi vysvětlila svůj postoj. Pak už jen budeš muset být nad věcí.

      Páčko, tvoje frendka Nika

  3. Adel napsal:

    Je to hrozně těžký. Nevím co mám dělat.

  4. Adel napsal:

    Chápu jak to myslíš a vážím si toho ale asi bude lepší, když půjdu na jiný pokoj, než abych poslouchala řeči o tom, co všechno je štve. Na to opravdu nemám. Bylo toho tolik a pořád si to všechno pamatuju, psala jsem to večer mamce a spát jsem šla až někdy o půl noci, nemohla jsem usnout. Dneska mám kroužek ale zvazuju jestli na něj vůbec půjdu, jsem unavená a nemáme na nic náladu ani nemám chuť něco dělat.

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      na kroužek běž, i když se ti nechce. Projdeš se, přijdeš na jiné myšlenky a třeba ti to pomůže dostat se z toho splínu. 😉 Únavu hodně dělá i to počasí. Už aby na nás kouklo alespoň na chvíli sluníčko…

      Páčko, tvoje frendka Nika

  5. Adel napsal:

    Já k Pavlovi pořád něco cítím ale u toho druhého si nejsem jistá, líbí se mi ale nejsem si jistá, jestli k němu něco cítím. Hledám si kluka, protože o mě má jeden kluk zájem ale je o 10 let starší, prostě mám pocit že zůstanu navždycky sama, asi mi prostě osud kluka nepřeje. Teď ještě řeším, že půjdu na jiný pokoj na intru, protože si prostě na pokoji moc nerozumíme, tak uvidím. Já bych chtěla teď mamce napsat ale už dávno spí, jinak bych ji ještě klidně napsala esemesku. Nemám si s kým napsat, jedině s tebou si můžu psát, jinak doma všichni spí. Já už nevím co mám dělat, prostě si připadám všude zbytečně, vím že bych to měla psát mamce ale ona dávno spí ale zítra ji všechno napíšu, aby to věděla.
    ,

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      každý den není úplně růžový.
      Nemusíš si připadat zbytečná. Vůbec tomu tak totiž není! Už jenom to, na jakou chodíš školu, vůbec není zbytečné, ale naopak velmi záslužné.
      Trable v lásce k životu patří, zejména v období dospívání. Je přirozené, že si nevíš rady se svými city. Vše vyřeší čas. Nech ho plynout, do ničeho se nenuť, vše nějak dopadne a já věřím, že jednou svou velkou lásku najdeš a sama nezůstaneš.
      Máš mamču, máš kamarády, máš sama sebe. Co na tom, že si na pokoji nerozumíte. Ne všichni lidi si přece rozumí. Tisíc lidí, tisíc chutí a názorů. I toto se určitě brzy vyřeší. Když budeš myslet pozitivně, půjde vše snáze.
      Taky pamatuj, že ráno je moudřejší večera. Tak to totiž opravdu je. Když nevíš kudy kam, večer si zkus vybavit něco, co tě za ten den potěšilo. I kdyby to měla být hezká známka ve škole, video na netu, západ slunce nebo štěně. S takovou hezkou myšlenkou jdi spát a uvidíš, že ráno bude o něco veseleji.

      Páčko, tvoje frendka Nika

  6. Anet napsal:

    Ahoj Niko!
    Mám takový problém – vím že už to sem někdo psal, ale… mám takový pocit že se mi líbí holky, ale zase mám takový pocit že se myslím že se mi líbí protože se o mě nezajímá žádný kluk, skoro nikdy jsem se žádnému nelíbila.
    Co si o tom myslíš?

    Jinak mám takový druhý problém – líbí se mi kluk, ale já nemám dost odvahy ho nějakým způsobem kontaktovat. On o mě vůbec neví, nezdravíme se, nikdy jsme se nebavili, nebavíme a zřejmě bavit nebudeme… A to mě mrzí. Nevím jak ho kontaktovat – hlavou se mi pořád honí myšlenky jako třeba – A co když se ztrapním?, No a co, stejnak se mu nelíbím… ,
    Ale on je vážně hrozně milí, ale dala bych krk za to že někoho má…
    A další podobné kecy a výplody mé hlavy…

    Tak a co mám teď dělat? Hmm…
    Taky mi došlo že zřejmě na holky nejsem po tom co jsem ti tady napsala za slohovku…

    Předem děkuji za odpověď.
    Anet

    • Nika napsal:

      Ahoj Anet,

      myslím, že na svou otázku sis odpověděla. Pokud se ti tak moc líbí nějaký kluk, že přemýšlíš, jak ho oslovit a zda se mu také líbíš, je pravděpodobnější, že jsi na takzvaně na kluky. Tvé obavy, nejistota a často i lecjaký experiment ale k dospívání patří.
      No a jak ho oslovit? Respektive jak se seznámit. Svět je ve skutečnosti docela malý, určitě tak v okolí najdeš někoho, kdo by ho mohl znát a ten by vás mohl třeba seznámit. Další možností je diskotéka, veřejnosti přístupný trénink (pokud dělá nějaký sport), veřejné bruslení, ale třeba i kontakt skrz sociální sítě.
      Myšlenky na to, že se nikomu nelíbíš hoď za hlavu. I když každá máme nějaký mindrák, je důležité mít se ráda. Když budeš v pohodě sama se sebou, okolí to z tebe vycítí a budeš se lidem líbit.

      Páčko, tvoje frendka Nika

      • Anet napsal:

        Ahoj Niko, děkuji za odepsání.
        Znám hrozně moc lidí kteří toho kluka znají… jenže já se prostě bojím že něco udělám špatně a prostě to nějak pokazí…

        • Nika napsal:

          Ahoj Anet,

          chápu tě, ale takhle k tomu nemůžeš přistupovat. Podívej se na to jinak. Jsi člověk, stejně jako on. Nikdo nám nepředepsal, jak a co máme v určitých situacích říkat a dělat. Chodíš do školy, máš kamarády a v běžném životě se setkáváš i s cizími lidmi. Kontakt s těmito všemi lidmi taky vždycky nějak zvládneš. Tak proč by to zrovna u něj mělo být jinak? To, že občas člověk řekne něco a pak by to nejradši vzal zpátky, běžně patří k životu. Ale i když se to stane, neznamená to, že jsi něco zkazila. Když budeš za každých okolností svá a nebudeš se přetvářet, bude jakákoli komunikace s kýmkoli snadnější. Úsměvem nic nezkazíš, tak pro začátek se na něj můžeš usmát a říct úplně obyčejné ahoj. Zbytek už nepřipravuj a nemysli na to předem a nech to na osudu. A mimochodem, i kdyby se něco přece jen pokazilo, nevadí, už se alespoň poznáte a další setkání třeba bude zdařilejší. Nezapomínej, že kluci se chovají a přemýšlejí jinak než my. Oni se ve vztazích nenimrají jako holky a určitě např. neřeší způsob, jak ho někdo oslovil a jestli to neměl říct třeba jiným hlasem, takhle oni prostě nepřemýšlejí.

          Páčko, tvoje frendka Nika

  7. Adel napsal:

    Já právě vůbec nevím jak se sním mám promluvit, protože když jsem šla domů, tak šel stejnou cestou protože šel na oběd, vyhýbal se mi jako svrabu, jak kdybych mu prekazela. Mám navíc pocit že mám ráda ještě někoho jiného, mám ho ráda a miluji ho ale mám pocit že mám ráda i někoho dalšího než jenom jeho. Nevím kterého mám ráda víc, nemůžu se rozhodnout. Je to hodně zvláštní situace, mám ráda dva kluky ale nevím kterého víc.

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      chápu, že jsi na vážkách. Na druhou stranu, proč se na něj tak úpěnlivě vázat, když on se k tobě příliš nemá, chová se zvláštně a navíc se ti líbí i někdo jiný? Buď otevřená všemu a neuzavírej se před jinými možnostmi. Zkus se sblížit s tím druhým klukem a uvidíš. Třeba zjistíš, že je ti s ním hezky a že na Pavla už nemyslíš. Nebo to třeba dopadne úplně jinak… :-)

      Páčko, tvoje frendka Nika

  8. Ester napsal:

    Ahoj Niko.
    Líbí se mi jeden kluk (Martin) jenže je tu menší problém… vůbec se neznáme.
    On chodí do céčka a já do áčka, jedině se s céčkem potkáváme na chodbách nebo na tělocviku.
    Ještě před 14 dni mi přišlo že se na mě dost často dívá, ale teď mám pocit že se většinu času zřejmě díval na moji spolužačku Ditu.
    Teď ti Ditu popíšu :
    – hezká a usměvavá holka
    – má dobrý styl oblékání (já preferuji spíše mikinu a džíny, chtěla bych nosit něco hezčí ho jenže se bojím že mi to nebude slušet)
    – chytrá a má talent snad na každý sport

    No prostě ideální holka.
    Teď Ditu kvůli tomu že se mi líbí Martin úplně nesnáším.
    A teď už k té otázce :
    1) Jak se mám oblékat aby jsem se mu zalíbila?
    2) Jak se před ním hlavně neztrapnit?
    3) A jak přestat nenávidět Ditu…?!
    4) Co si o tom myslíš?

    Předem děkuji za odpověď.
    Ester

    • Nika napsal:

      Ahoj Ester,

      myslím, že jsi úplně normální holka, která má svou sokyni. I když Dita třeba žádnou sokyní ve skutečnosti není. I Dita je totiž obyčejná holka, která má určitě taky nějaký ten mindrák a která se možná trápí kvůli nějaké jiné holce. Tím ji nechci nijak obhajovat, ale spíše jen poukázat, že není třeba ji nesnášet. Ona přece nemůže za to, že se na ní dívá někdo, kdo se ti líbí (i když ani nevíš jistě, jestli po ní Martin pokukuje.) Třeba opravdu Martin kouká na tebe…?
      Oblékej se tak, aby ses cítila dobře. Když si na sebe vezmeš něco sexy, v čem se ale vůbec necítíš komfortně, mine se to účinkem. V každém případě bys o sebe měla pečovat. Měla bys vonět, být učesaná a můžeš se třeba lehce líčit.
      Díky tomu se můžeš cítit fajn i v obyčejné mikině. Pokud se ti ale líbí, jak chodí oblíkaná Dita, inspiruj se u ní.
      Jak se neztrapnit? Zkrátka buď sama s sebou. Není nic jednoduššího. Když budeš svá, nemusíš přemýšlet, co jsi komu říkala, jak by ses měla zachovat apod. Tím se vyhneš trapasům a tomu, že bys mohla litovat toho, co jsi řekla nebo udělala.
      Mimochodem, když se s Martinem neznáte, měla bys to napravit, abys zjistila, jestli si vůbec rozumíte. Na chodbě ho můžeš pozdravit a usmát se. Nebo si k němu přisednout na obědě. Nebo zjistit, kam chodí po škole a zajít tam taky. Na nějaký způsob, jak navázat komunikaci určitě snadno přijdeš.

      Držím palce!
      Páčko, tvoje frendka Nika

  9. Adel napsal:

    Ahoj Niko potřebovala bych poradit s jednou důležitou věcí. Jde o Pavla, hodně se změnil, není to ten Pavel, kterého miluji. Dokonce mi zalhal, tohle nikdy neudělal. Hodně se změnil. Začal mě pozdravovat a začal se na mě ptát, nevím co to může znamenat. Přemýšlela jsem o tom, asi mě nepozdravuje jen tak, asi mě má rád, protože kdyby mě neměl rád, tak mě nepozdravuje ani se na mě neptá. Je takoví jiný, vůbec ho nepoznavam. Kamarádky na intru, mi říkají abych si založila facebook a napsala mu o svich citech ale já nevím jestli by to byl dobrý nápad, protože mám facebook zakázaný. Kamarádka mi říkala že se k sobě hodíme ale on si to asi nemyslí, nejsem si jistá. Miluji ho ale nevím jak mu mám o svich citech říct, když se mnou nechce mluvit.

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      těžko ti poradit. Bohužel Pavla neznám a neumím tak vysvětlit, proč se chová, jak se chová. To že tě pozdravuje a vyptává se, je ukazatel, že mu nejsi lhostejná. Ale otázkou je, jestli jako kamarádka nebo jestli by stál o vztah. Pokud nemůžeš na facebook, tak se s ním sejdi a promluvte si. Můžeš se ho zeptat, proč ti lhal, říct mu, že ho takhle nepoznáváš… Myslím, že není nad osobní kontakt, můžeš tak pozorovat, jeho reakce a poznáš lépe, než přes chat, jak na tom jste.

      Páčko, tvoje frendka Nika

  10. Linda napsal:

    Ahojky Niko, asi ti budu znít strašně namyšlená, ale jde o to, že se mi líbí jeden kluk z vyššího ročníku… já jsem v prváku on ze druháku… Na začátku roku se se mnou bavil a dokonce se mnou i flirtoval… Potom ale někde poznal jinou holku, která je úplně z jiné školy a myslím, že i o pár měsíců starší než on… Od té doby mi už skoro vůbec neodpovídá a párkrát jsem je viděla jak se třeba objímají nebo tak….Moje kamarádka ze třídy tu holku zná… Mluvila s ní o něm a ona jí řekla, že jsou jen kamarádi…
    Štve mě to. Protože mě se líbil hned od začátku a vypadalo to, že já jemu taky… O té druhé holce, všichni co jí znají, říkají, že je strašně roztomilá a hodná…. Slyšela jsem, že už to o ní říká i on…
    Asi bych neměla tolik žárlit, když spolu nejsou, jenže jde o to, že se všude vypráví, že spolu budou…Tady to je strašně malé město, kde se pomalu každý zná, a i když ta holka tolik známá není, baví se s lidmi, který zná opravdu snad každý tady. Nikdo o ní nikdy neřekl hnusné slovo co vím, každý řekne, že je strašný zlato, co vždy pomůže…Ale mě je nesympatická…. Možná to je tím, že žárlím… připadám si strašně… Nechci aby ti dva spolu byli, ale když to někomu řeknu, říkají, že s tím stejně nic neudělám a ať nedělám zbytečně problémy…

    • Nika napsal:

      Ahoj Lindo,

      vůbec nepůsobíš namyšleně. Chápu to, jak se cítíš a chápu, že žárlíš a že ti tím pádem ta holka nepřipadá tak milá a roztomilá jako ostatním. Bohužel se ale i já musím přidat k těm, co ti říkají, že s tím nic nenaděláš. Nesdílím jen ten názor, že spolu nakonec budou, to totiž nikdo nemůže vědět. Třeba je na vážkách, se kterou z vás má být? Nebo třeba má ani žádnou holku nechce a hledá jen kamarádky? Možností je spousta a do hlavy mu nevidíme. Chápu, že tě to bude stát hodně sebezapření, ale snaž se být v pohodě. Nijak na něj netlač (třeba tak, že budeš psát každou půlhodinu), buď v podohě, povídej si jako předtím, když bude příležitost. Žádné problémy nebo konflikty nevyvolávej, protože bys z nich vyšla ty jako ta špatná. Dej tomu volný průběh a uvidíš, zda z toho něco bude nebo ne. Třeba se nakonec tobě začne líbit někdo jiný… 😉

      Páčko, tvoje frendka Nika

  11. Adel napsal:

    Ahoj Niko mám takový problém. Moje nejlepší kamarádka, Kamila se jmenuje, mi z nějakého důvodu vůbec nepíše ani mi nezveda telefony. Psala jsem ji asi před týdnem ale neodepsala, psala jsem ji i o prázdninách, o víkendech, zkrátka když byla možnost, tak jsem napsala, slíbili jsme si že si budeme psát i když už dávno nejsem na základní škole. Od té chvíle uběhly 4 měsíce ale ona se vůbec neozvala, dělám si starosti, nevím proč se mi nepíše ani nevola. Nevím co mám udělat proto, aby mi psala.

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      opravdu netuším, proč se ti kamarádka neozývá. Možná má pocit nějaké křivdy, nebo toho, že jste se odcizily, možná jí něco přeletělo přes nos, možná je zamilovaná a myšlenkama jinde, možná jen nemá čas… Důvodů může být opravdu mraky. Můžeš se zkusit za ní zastavit osobně a vytáhnout jí ven. Anebo jí vzkaž pozdravy nebo něco dalšího po nějaké kamarádce a počkej, zda se ozve.

      Páčko, tvoje frendka Nika

  12. Adel napsal:

    Ahoj Niko, máme ještě jednu otázku. Co bych měl Pavlovi říct až ho uvidím?

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      tak to je samozřejmě na tobě. Zeptej se ho, jak se pořád má, co je u něj nového. Pak můžete mluvit o společných známých, o škole. Témata tě určitě napadnou. Nedělej z toho vědu. :-)

      Páčko, tvoje frendka Nika

  13. Adel napsal:

    Máš pravdu. Děkuji.

  14. Adel napsal:

    No to by asi nešlo, do školy na návštěvu půjdu až 31.10. Budu mít prázdniny a on bude mít odpolední vyučování, myslíš že bych mu měla říct že ho miluju?

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      uvidíš, jak to bude probíhat. Když vycítíš příležitost, klidně mu o svých citech řekni. Netlač na něj, dej tomu volný průběh. 😉

      Páčko, tvoje frendka Nika

  15. Adel napsal:

    Ahoj Niko, potřebovala bych poradit. Jde o Pavla, pořád ho miluju, zkoušela jsem se odmilovat ale nejde to, protože ho tolik miluju a musím mu to nějakým způsobem dokázat, říkají mi to i kamarádky ve škole ale já nevím jak na to. Když ho pozdravuju, pozdravuje mě taky, myslím že mě má rád, nevím to jistě ale kdyby mě rád neměl, tak mě nepozdravuje, mám takový pocit, že mu chybím. Nevim jak mu dokázat že ho miluju, proto šéf na tebe po dlouhé době obracím. Předem děkuji za odpověď.

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      co, kdybyste se s Pavlem sešli? Můžete zajít do kina, na drink, na zápas, na nákupy… Až spolu budete, uvidíš, jak vám spolu bude. Určitě poznáš, jak se k tobě bude chovat a jestli se mu líbíš…

      Páčko, tvoje frendka Nika

  16. Adel napsal:

    Ahoj Niko, zítra jdu poprvé na střední školu do Žamberka a jsem šíleně nervózní. Budu na intru ale i z toho jsem nervózní. Mám zblaleno, nachystané věci co potřebuji atd. Sice tam budu jen pět dní ale nevím jestli to zvládnu, víš být týden bez mamky, naposledy když jsem byla týden bez mamky na táboře, tenkrát mi bylo devět let a každou noc jsem brečela že tam se mnou není, víš že není u mě a že se nemám s kým obejmout, včera jsem zrovna brečela, víš živí nás jenom mamka, protože ji táta bil. Mám k ní takoví hodně citový vztah, takovou citovou vazbu, víš zítra ji uvidím ráno a pak už ne, pak už se mnou prostě nebude, přijede pro mě až v pátek, radši bych se zítra vrátila domů ale nevím kdy je tam autobusové nádraží a já nevím jak ji říct že bez ní to asi nedám, že bez ní nezvládnu být týden. Já prostě nevím jak ji to mám říct, ráda bych ji to řekla ale ona ke teď v práci a přijde až ráno. Měla jsem ji to říct dřív ale nevěděla jsem jak, protože připravovala věci pro mě a já jsem ji nechtěla přidělat starosti. Poraď mi prosím, nevím co máma dělat. Předem děkuji za odpověď.

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      tak zítra je Tvůj velký den! To je skvělé. Uvidíš, že to zvládneš. Ve škole se toho bude dít tolik, že Ti to uteče a totéž na intru. To, že jsi v devíti letech proplakala týden na táboře, neznamená, že to teď bude stejné. Chápu Tvou fixaci na maminku a je normální, že Ti bude smutno. Až to přijde, můžeš mamči zavolat. Když to zrovna nepůjde, tak si tam můžeš s někým popovídat, pustit si muziku, začíst se do knížky nebo přitulit ke svému plyšákovi a zkusit to zaspat. Přes týden se taky budeš muset už trochu učit, to Tě taky odvede od stýskání. Začátek Ti bude možná připadat těžký, anebo vůbec ne. To ale zjistíš, až to zkusíš. Určitě to zvládneš! 😉

      Páčko, Tvoje frendka Nika

  17. Adel napsal:

    Budu se snažit, slibuji. Nenechám se poblaznit, tedy aspoň se o to pokusím.

  18. Adel napsal:

    Ahoj Niko, dnes jsem byla první den v Žamberku a ve škole se mi moc líbí. Je to tam moc hezké a cítím se tam dobře, všichni tam jsou strašně milí a hodní. Jdu na obor pečovatelka, u kuchařů je plno a navíc se tam ve třídě k sobě nechovají hezky. Dostala jsem učení, čip na obědy a klíč od skříňky, všechno mi ukázali a všude mě provedli. Budu na intru a mamka si pro mě přijede a zase mě odveze. Jedu tam ve čtvrtek ráno a prespim tam, abych si to tam vyzkoušela atd. Příští týden mám praxi, budeme chodit různě po domech s pečovatelskou službou a budeme se učit běžné věci jako prát, vařit, žehlit atd. Opravdu se mi tam moc líbí a kdykoliv můžu někomu zavolat domu a popovídat si, jsem sice trošku nervózní ale časem si zvyknu a budu tam do půl roku jako doma. Ve středu jdu navštívit své bývalé spolužačky, moc se těším až je všechny uvidím, hlavně Pavla, moc mi chybí a ve středu ho konečně uvidím! Já se tak těším! Taky se těším na svoje nejlepší kamarádky Kamču a Terku, dva měsíce jsme se neviděli, tak se aspoň zeptám na jakou školu by chtěly jít a jak se mají. Děkuji za důvěru a předem děkuji za odpověď.

    • Nika napsal:

      Ahoj Adel,

      děkuji za zprávu. Jsem moc ráda, že se Ti tam líbí! To, že se Ti škola líbí a že jsou příjemní, je půlka úspěchu. A být pečovatelkou je záslužná práce, klobouk dolů! Na intr si co nevidět zvykneš, musíš si zajet svůj režim a až se s holkama více poznáte, bude to tam samá sranda. Přesně jak píšeš, kdykoli se Ti zasteskne, zavoláš domů nebo komukoli jinému a bude hned veseleji. :-)
      Užij si ve středu kamarádek a nenech se zase poblázit Pavlem. 😉 Už jsi středoškolačka, která má před sebou nové přátele, zážitky, zkušenosti a spoustu netušených možností…

      Páčko, tvoje frendka Nika

  19. Adel napsal:

    Děkuji moc! Tohle mě těší, ani nevíš jak moc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *