Poradna – Nika vám poradí


 

Máte nějaký dotaz?

Je něco, co vás trápí, nebo zajímá?

Stydíte se zeptat na něco nahlas?

Napište nám a Nika vám odpoví.
 
Starší dotazy z poradny.

373 Dotazy

  1. Miroslav E. napsal:

    Jsem GAY a moc mě to baví

  2. Kája napsal:

    AhojNiko,
    už to bude šest let, co jsem fyzicky ublížila mojí kamarádce.. Byla jsem malá a vůbec jsem si neuvědomovala, že jí ubližuji. Hrozně mě to mrzí a chtěla bych vrátit čas a nafackovat si.. jenže to nejde. Už rok (a to si nevymýšlím) se jí ptalm, jestli se mnou půjde na procházku se psem, jen abych se ji omluvila, ale po každý se začnu cítit hrozně blbě. Bojím se její reakce, stydím se za své bývalé já, nesnáším se za to.. Dneska už jsem se ji skoro omluvila, ale něco ve mně mi řeklo, ať to nedělám.. Zní to divně? Já už fakt nevím co mám dělat, přeju si, aby jsem to nikdy neudělala… Moc dobře si uvědomuji, že se mi po tom uleví, ale nevím jak už se jí KONEČNĚ omluvit. Poradila by jsi mi?

    • Nika napsal:

      Ahoj Kájo,

      je mi moc líto, že se tak douho trápíš. Jestli to chápu správně, tak se s tvou kamarádkou vídáš, jen nemůžeš sebrat odvahu k tomu, aby ses jí omluvila. Přesně jak říkáš, když se z toho vypovídáš a omluvíš se, tak se ti uleví. Je možné, že tím u tvé kamarádky otevřeš starou ránu, kterou se jí podařilo zalátat. Věřím ale, že pokud se tak stane, uleví se i tvé kamarádce a podaří se jí onu díru nejen zalátat, ale úplně uzavřít. Proto bych ti doporučila, ať prostě sebereš odvahu a až spolu budete samy a budeš cítit, že teď by to šlo, jdi do toho! Řekni jí všechno, jak je ti to líto, jak bys chtěla vrátit čas, jak na to musíš myslet, jak by sis přála, aby ti odpustila… Však ty víš nejlépe, co musíš říct. Netlač na ni, aby se k tomu hned vyjadřovala, možná bude potřebovat čas, aby si to přebrala. Určitě to nebude jednoduché, ale ty získáš pocit, že jsi udělala maximum a bude se ti lépe dýchat. Stojí to za to. Pokud se ti nepodaří začít osobně, tak vše napiš do dopisu a až spolu budete, tak ji to předej s tím, že to, co je uvnitř zřejmě nedokážeš říct napřímo, tak ses rozhodla jí to napsat a prosíš ji, aby tomu věnovala čas.

      Páčko, tvoje frendka Nika

      • Kája napsal:

        Ahoj Niko!
        Upřímně ti musím poděkovat, jelikož jsem o tom nikdy nikomu neřekla, takže jsem nikoho nemohla požádat o radu, moc jsi mi pomohla. Dneska jsem se ji omluvila a vzala to v pohodě. Hrozně se mi ulevilo, všechen ten stres ze mě spadl, ještě jednou, děkuju!

  3. Adel napsal:

    Ahoj Niko po delší době se na tebe obracím s něčím, co mi nedá spát už dlouho. Je mi 17 a bojím se smrti. Vím že bych ve svém věku na tohle neměla vůbec myslet ale čím déle jsem doma, tím víc si začínám vážit chvil kdy jsem s rodinou, uvědomuju si jak jsou vzácné a že to takhle nebude pořád. Někdy si říkám že je to nespravedlivé, žít jen jednou, zestárnout a odejít. Chtěla bych žít věčně. Začala jsem si víc vážit života a taky chvil kdy jsem s rodinou, jsou tak vzácné a nebudou trvat věčně. Já věřím ve druhý život i když nejsem věřící, věřím že někde tam, nahoře každého čeká druhý život ale já bych chtěla žít tady ne nahoře. Po tom, co jsem zažila už dvě úmrtí v rodině, mě děsí myšlenka, že odchod tam jednou čeká i mě a moje blízké. Vím že hodně lidí se stim smířilo, já bych se stím taky chtěla nějak smířit, ale mě to prostě nepřijde spravedlivé ani normální. Třeba někdo, jendou vymyslí, jak bychom tady mohli být pořád, to si někdy říkám. Chci jenom abych se dokázala smířit s něčím, čemu nezabráním i když bych tolik chtěla. Vím že bych o tom měla s mamkou mluvit, jenže nechci aby si myslela že jsem blázen. To že tady jednou nebudu ani já ani moje rodina mě děsí nejvíc. Nevím proč, asi proto že nechci jendou odejít jinam, není to spravedlivé a nepřijde mi to ani správné. Nevím jak se stím vypořádat. Předem děkuji za pomoc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *