Ahoj Niko mám jen takový dotaz, jen mě zajímá jestli si člověk může najít práci i když má jen základní vzdělání, ptám se proto, že moje bývalé spolužačky mají právě jen základní vzdělání a bohužel i já na tom budu za chvíli stejně, nazvladla bych totiž dojíždění a na internatu nebylo místo, když tam byla ta psycholožka, tak mamce řekla že to prý zvládnu ale spletla se. Víš mám trauma z dětství, když jsem byla v první třídě, tak mě třídní učitelka bila každý den, nikdy jsem to nikomu neřekla, je to pochopitelné, protože mi bylo teprve pět let, navíc jsem to samé zažila ve školce a doufala jsem že už to nikdy nezažiju ale v každém ročníku základní školy jsem zažila šikanu, v první třídě to bylo neúnosné ale bylo mi pět let a byla jsem hodně uzavření tip člověka, pak mi došlo že se musím bránit, myslíš že to ve mě zanechalo nějaký blok, který mi nahání pocit strachu? Já osobně si myslím že to tak je ale nikdo to neví a já nevím jestli to mám vůbec někomu říct, přeci jenom už je to devět let stará záležitost a nejsem si jistá jestli by mi někdo věřil. Vím že je to divné ale nedá se nic dělat. Předem děkuji za odpověď a děkuji za podporu.

Ahoj Niko, víš on tady je ještě jeden háček, dcera kamarádky mojí mamky, jde do Hradce Králové na kadeřnici, ji poslali informace o tom zahájení, prostě úplně ovšem ale nám prostě ne a v tom je vlastně ten problém který nastal, škola vůbec nekomunikuje, ani se neobtezuji zvednout telefon nebo napsat třeba na jejich stránky, esemesku nebo email s informacemi které nemáme a měli jsme je dávno mít. Mě hodně zaráží fakt, že dceři kamarádky mojí mamky informace poslali a že s nimi komunikují ale s námi vůbec. Být tam v pondělí na osmou je jediná informace kterou nám řekli, jinak na nám neřekli vůbec nic a To je už divné. Neřekli nám prostě nic, ani kdy tak zhruba pošlou informace, žádná komunikace. Naštěstí když si to rozmyslí nebo něco tak je tady možnost jít do Hořic, kam nastupuje můj kamarád, že bych tam aspoň někoho znala a někdo by mi i něco řekl. Neboj budu se držet pokynu na osmou a uvidíme ale žádné velké naděje tomu nedávám, pokudmám být upřímná, tak takový přístup nepřipadá v úvahu a navíc se mi to nelíbí a myslím že nejsem jediná, moje mamka má úplně stejný názor, s podobným přístupem mám zkušenost, docela mě to mrzí, protože na tu školu jsem slyšela samou chválu, nikdo si nestěžoval, samé pozitivní reakce, nikdy nebyli negativní, z toho jsem usoudila, že ta škola je dobrá, mamka mi říkala abych si to rozmyslela ale já ji neposlouchala, jsem palicata a prosadim si to svoje ale teď vidím že jsem měla mamku poslouchat a neprosazovat si svoje hned bez rozmyslemi. Uvidíme jak to dopadne, děkuji za odpověď.

Ahoj Niko mám takové dá se říct trápení. Víš stýská se mi po Pavlovi, moc se mi po něm stýská a moc mi chybí. Za chvíli půjdu na střední ale bojím se, protože mi hrozně moc chybí a je mi po něm smutno, už se mnou nebude ve třídě a už sním nebudu, mám pocit že i když mi ublížil tím, co udělal, tak ho pořád miluju, pořád k němu chovám cíti a lásku. Dva měsíce jsem ho neviděla a to jsem se snažila chodit občas ven ale i tak jsem ho neviděla, vzpomínám na ty chvíle sním každou noc než jdu spát. Nevím co mám dělat aby mi odpustit, udělala jsem chybu když jsem mu to nebyla schopná říct sama, teď už to vím, já jsem se mu omlouvala ale bylo to naprosto k ničemu. Já se teď kvůli tomu trápím a nevim co mám dělat, poradíš mi prosím? Jsem z toho nešťastná. Před děkuji za odpověď.

Ahoj, chci se te zeptat kde najít kamarádky:D Jsem holka a mám kluky jen kamarady. Dřív jsem si myslela že si s nimi rozumím líp a holky že jsou závistivý mrchy ale teď mi vlastně došlo že to tak není. Kluka je lehký zaujmout protože když se mu líbíš tak úplně tak nevidí to jaká jsi doopravdy kdyzto holku jako kamarádku s tou si musíš rozumět a musíš na ni zapůsobit svojim “charakterem” nebo jak to říct. Je těžký se seznámit protože holky na sebe koukají jako na soupeře. Fakt nevím jak se seznamit,. Děkuju moc za odpoved:D

ahoj niko…..mám otázku…..existuje jeden kluk,respektive kamarád se kterým se hodně bavím……už delší dobu mám pocit že se mi líbí ale nejsem si tím úplně jistá….třeba ve škole před kamarádkami si musích hrát na něco co nejsem,snažím se být dobře namalovaná,mít dobré oblečení a celkově nějak vypadat….připadá mi že spolužáci jsou jako číhající supi na nějaký trapas……zatímco když jsem s tím kamarádem tak jsem sama sebou….nemusím být namalovaná a cíítím se dobře protože vím že jemu na takových věcech nezáleží…..prostě jsem s ním svá……nevím co k němu cítím….už se v tom nevyznám

Ahoj chtela bych se zeptat je mi 15 bavim se s kamosem ktery je o dva roky mladsi zname se uz dlouho asi nejak 5 let ale nejak jsme se drive moc nevidali az od minuleho roku zacli jsme spolu travit vic a vic casu ted posledni dva mesice se vidame kazdy den vetsinou na vecer treba na 3-4 hodky noa ted k tomu naco se chci zeptat posedni mesic se chova jinak treba kdyz lezime v trave tak me chytne za ruku ale ted poslednich 14 dni je uplne jiny teba objima me ze zadu chce se semnou fotit coz nikdy nedelal ani nechtel ted k tomu podstatnemu jeste posledni tyden ke me prijde obejme me a pak mi udela cucflek na krku coz moc nevim proc ale ted posledni tri se me furt pta jestli si snim dam vykus. myslis ze citi neco vic nebo co si o tom prosim myslis ty ja nevim co jsi mam myslet jsem trochu zmatena s tohoto